Alex Bohemia Valois šťastně a v přiměřeně dobré kondici oslavil 12. narozeniny. Je z vrhu, ve kterém se mámě Lady (Chyára Zelený ostrov) a tátovi Benjaminovi Paluduz narodilo 12 štěňátek. O třech (Ajaxovi, Akimovi a Andym) mi není bohužel nic známo a jen si přeji, aby také slavili. Z ostatních devíti se 6 dožilo 8 let, 4 devíti let, 3 deseti a jedenácti let, jeden dvanácti (+ jeden bezmála dvanácti). Z tohoto hlediska stojí za povšimnutí vrh A Šedý lord (4 jedinci se dožili devíti let, dva jedenácti let) a vrh B Zelený pruh (pět jedinců se dožilo 7 let, 4 osmi let a dva hodně přes devět let).

Alex neměl šťastný start do života: vzali si ho lidé, kteří se k němu chovali špatně a bili ho. Chovatelka, Lenka Kheilová, si ho vzala zpátky s tím, že se mu pokusí najít nový domov a neuspěje-li, pejsek zůstane doma. V té době syn maturoval a měl jediné přání - irského vlkodava. Tak se k nám asi v 9 měsících věku dostal Alexík. Zpočátku to bylo zlé, protože jediné, co čekal, byla rána. Dětí se nebál, mne se přestal bát tak po třech týdnech, před manželem přestal utíkat na pelech až asi po třech měsících. Potkat kolemjdoucí byl neřešitelný problém, nechat ho uvázaného u obchodu bylo nemyslitelné. První lidé, ke kterým se přiblížil, byli místní pejskaři v Nových Butovicích. Postupně začal nabývat důvěry i sebedůvěry, ale šlo to pomaloučku - trvalo to asi dva roky. U bonitačního kódu ve 4 letech jsem měla největší radost z povahy hodnocené jako vyrovnaná.

Už po 10 let mu dělá společnost kočka Turbo. Ubohoučké nemocné koťátko, které mělo ještě dlouho zůstat u mámy a které vyhodili, sotva začalo trošičku samo žrát. Vedle léků mu v boji s chorobami pomohlo živočišné teplo v Alexových slabinách. Citové pouto přetrvalo po všechna léta: kdykoliv přijde Turbo z procházky, nejprve pozdraví Alexe, teprve potom jde za lidmi. Vztah ke kočkám je velkou učebnicí tolerance: všichni tři naši psi si velmi rádi vylepšují jídelníček kočičími granulemi. Nikdy ale žádný z nich nevyužil své mnohonásobné převahy k tomu, aby kočku od misky odehnal. Ovšem opuštěná miska, to je jiná výzva!

Ze synka Airika Caen Morhen měl Alex zpočátku pramalou radost, ale pak se z nich stali kamarádi. Asi také proto, že Airik nikdy nezpochybnil jeho postavení velkého šéfa. Kdykoliv nás ale přišel někdo navštívit se psem, vrhal na mně Alex úpěnlivé pohledy "toho si ale nenecháme, viď?" a neskrýval úlevu, když se návštěva zvedla k odchodu.

Asi moudrost stáří způsobila, že nového kamaráda, Drakýska (Drake Caen Morhen), který k nám přišel po Airičkově smrti, přijal velmi dobře. Kromě toho, že Tonda (Thelonius Sagittarius) mladého dobře vychoval, ocenil, že teď se baští několikrát denně a mladého granule, když náhodou zbydou, chutnají moc dobře. Jak Drake roste, je to ovšem Alex, který si musí hlídat svou misku.

Na letňanské letiště, které pokládá za své teritorium, ještě dojde, ale cesta zpátky už je klopotná. Své dvě procházky denně ale absolvuje - s povoleným dopingem Rimadylem. Na základě poznatků, které publikovala Regine Vandamme (CHS First Avenue), nekrmíme seniorským krmivem. Důvodem je, že staří psi potřebují kvalitní bílkoviny a zvládají-li to jejich ledviny, je lépe krmit krmivem s vyšším podílem bílkovin, než mívají seniorská krmiva (výjimkou je myslím Hill’s, u kterého je poměrně vysoký obsah bílkovin v seniorském krmivu).

Přeji všem majitelům irských vlkodavů, aby co nejčastěji slavili se svými psy podobnou příležitost!